Co jíst v určitém období a místě
Každý!, úplně každý!má svou funkci, své poslání. Všichni jsme stejně důležití (myslím tím potřební).
Jak jsem se již zmínila: kámen je stejně důležitý jako strom, jako srna, jako mravenec, jako hlína, jako mrak...
Stejně tak je to i s potravinami. Celer je stejně důležitý jako pohanka, mrkev, zelí...
Každá potravina má svou funkci (uzdravuje, čistí krev, játra, ledviny..., dodává vitamíny, otepluje, ochlazuje...). Každá potravina se tím pádem JÍ v RŮZNÉM ROČNÍM OBDOBÍ. Abychom o tom nemuseli přemýšlet, tak nám je příroda nabízí zrovna v tu chvíli, kdy ji potřebujeme a v tom místě, kde žijeme.
Je to tak snadné, nemusíme nad ničím přemýšlet.
Na jaře: Kopřivy, jarní byliny, potom špenát, ředkvičky, kedlubny, salát…
V létě: Cukíny, fazolky, spousta čerstvého vodnatého ovoce…
Na podzim: Hutnější ovoce, plody, které se dají sušit - jablka, hrušky, švestky, ořechy...
V zimě: Vše, co jsme si uskladnili. Brambory, ovesné vločky, celozrnná mouka, pohanka, jáhly…mrkev, celer, petržel, zelí, kapusta, řepa…vitamín C – kvašené zelí…čočka, fazole, hrách…sušené plody-křížaly, rozinky, ořechy…
Zimní jídla uzavírají póry, oteplují, jsou hutnější.
Letní jídla mají více vody, jsou lehká, póry otevírají, ochlazují.
Toto učení je obsaženo v MAKROBIOTICE. K makrobiotice se obrací stále více lidí uvědomělých, kteří se rozhodli nechodit po doktorech, ale vyléčit se stravou.
Je ta potravina vhodná?
Za celý vývoj lidstva jsme udělali mnoho chyb. Nejvíce asi ve 20.století. Jedna z "chyb" byl vynález mrazničky. Mnoho moudrostí najdeme v pohádkách. Jedna z pohádek je o Marušce, kterou vyhnala macecha do lesa na jahody v zimě: "A bez nich se nevracej!" Všem nám bylo Marušky líto a všem nám bylo také jasné, jak hloupý požadavek macecha má. Považovali jsme to za její rozmar a i když jsme znali konec, tak jsme se všichni třásli, jak to dopadne.
Nyní "díky" mražákům a lednicím jíme v zimě potraviny, které se mají jíst v létě. Potraviny prošlé hlubokým zmrazením již ztratily svou výživnou hodnotu, ale v neposlední řadě ZROVNA NENÍ JEJICH ČAS. Je to jako by vás někdo probudil ve 12 v noci a nutil vás snídat. Pokud jste ještě trochu normální, tak byste do sebe nic nedostali, protože NENÍ TEN SPRÁVNÝ ČAS. A tak to je se vším: na podzim tulipány, na jaře chryzantémy. Stejně tak je to i s MÍSTEM, odkud potravina pochází. My jsme opět mylně uvěřili tomu, že: "Každá správná matka pečlivě dbá, aby děti měli v zimě dostatek vitamínu C z tropických plodů". Ale to bychom museli nyní prohlásit, že příroda je naprosto nedokonalá, protože my se musíme plahočit přes půlku zeměkoule, šíleně tím znečisťovat ovzduší, abychom měli vitamín C. Přitom již na základní škole jsme se učili, že od kurdějí (vypadávání zubů z nedostatku vitamínu C) námořníky zachránilo kvašené zelí. Kolik z nás jí v zimě kvašené zelí v syrovém stavu? Například staré dobré jídlo zvané lepenice (bramborová kaše a do ní vmíchat (nevařit) kvašené zelí) patří mezi jedno z oblíbených jídel dětí (viz recepty). Příroda tedy nedokonalá není, naopak MY jsme se úplně ztratili a nechali zmást informacemi z médií. Stačí se zamyslet: "No jo, vždyť takto nějak to dělaly babičky".
Mnozí lidé říkají, že jíst zdravě je DRAHÉ. To je ale jeden z dalších omylů. Drahé je chtít jahody, papriky, okurky v zimě, drahé je jíst potraviny z druhé poloviny zeměkoule, drahé je jíst polotovary.
Pochopte, že
JÍST JEDNODUŠE = ZDRAVĚ = LEVNĚ.
Pokud ve vás ale stále přetrvává pocit, že jíst zdravě je "hnus", tak bych vás ráda ujistila, že jestli to bude chutné či ne, v tuto chvíli záleží pouze na tom, JAK to uvaříte, ne Z ČEHO to uvaříte.
A za další: Pokud chcete se zdravou výživou v rodině uspět, MUSÍ TO VŠEM CHUTNAT, musí to všichni brát jako změnu k lepšímu po všech stránkách.
Poslední dobou se rozšiřuje tzv.bedýnkování. Bedýnkování znamená, že si od místního zemědělce objednáte každý týden bedýnku zeleniny. V bedýnce je to, co zrovna roste, co zrovna máme jíst.