Móda
Představte si, že jste strom. Vyberte si - jste jabloň, lípa, dub, třešeň, líska...
Vybrali jste si strom, jste tím stromem, cítíte se být tím stromem, cítíte se být dokonalí.
Když jste tímto stromem, nic vám nechybí, jste svobodní, kvetete.
Ve vašich korunách hnízdí ptáčci, nebo jen tak posedávají na větvích, ve větru šumí vaše listí.
NIC NECHCETE, JSTE ŠŤASTNÍ. JSTE STROM.
Vedle vás jsou jiné stromy. Jsou tady a vy o nich neuvažujete. Víte o nich. Jsou to stromy stejně jako vy. Vy jste třeba jabloň a vedle vás je bříza, líska, dub...
JSTE LES. TVOŘÍTE LES. JEDEN STROM LES NEVYTVOŘÍ.
Najednou do toho lesa někdo přinesl MYŠLENKU o tom, že jedině bříza je krásný strom. Nejprve vám vůbec není jasné, co tím je myšleno, neznáte pojem KRÁSA A NEKRÁSA - vše pro vás dosud bylo dokonalé. Tato myšlenka se do vás zakusuje a zakusuje, nakonec i vy tuto myšlenku příjmete za svou. Ta myšlenka změní váš život.
UŽ SE NECÍTÍTE BÝT DOKONALÍ.
Myšlenka se šíří a už o ni ví celý les. Některé stromy se začnou velmi snažit podobat se bříze. TO NENÍ MOŽNÉ, není možné, aby se lípa, jedle, jabloň podobaly bříze. Tak příjde první frustrace, zoufalství, deprese, nízké sebevědomí.
Nastává davová psychóza. Jabloně, lípy, lísky..., kterým se nedaří být břízou se seskupují do skupinek a poukazují na břízy a pomlouvají je. Břízy se cítí středem pozornosti.
Duby, buky, habry... se ohlížejí za břízami jako za symbolem krásy, na krásu jabloní, hrušní, osik... zapomněli.